Úvod
Úvod
Na konci 20. století způsobila mediální senzaci zpráva, že expanze vesmíru se už nezpomaluje, ale zrychluje, působením záhadné temné energie. Tento senzační „objev“ učinili Saul Perlmutter, Brian Schmidt a Adam Riess, kteří za něj v roce 2011 obdrželi Nobelovu cenu. U příležitosti jejího předávání pronesli přednášky, ve kterých popsali, jak na to šli.
Když naměřili jasnosti a rudé posuvy několika desítkám supernov, místo aby se tím spokojili a data předali ke zpracování teoretikům, pustili se do výpočtů a vyšla jim záporná hmotnost. Že záporná hmotnost je nesmysl, si byli sice vědomi, ale ani potom se neobrátili na teoretiky, ale nechali v tom mladého Riesse, který výpočty prováděl, a ten si v zoufalství vzpomněl na Einsteinovu kosmologickou konstantu Λ. Einstein ji sice zavrhl jako svůj největší omyl, ale Riess, nevěda si jiné rady, ji zkusil zavést do rovnic modelu CDM, který používal a ejhle – hmotnost byla kladná a expanze se přesto vesele zrychlovala. Tak učinil z modelu CDM model ΛCDM. A protože jeho tým soupeřil s týmem Perlmutterovým o prvenství, tak s tím honem vyrukovali jako s objevem, i když s obavami, jak uvedl ve své nobelovské přednášce Schmidt: „Bál jsem se, že nás nikdo nebude s tak podivným výsledkem brát vážně...K mému překvapení byla zrychlená expanze vesmíru přijata méně bouřlivě, než jsem očekával.“
Neméně překvapivé však je, že se vědci vrhli na temnou energii jako na císařovy nové šaty a už 20 let zkoumají, z čeho jsou ušity. Jak jinak než marně. A nikdo z nich se neodváží říci, že císař je nahý, aby nebyl za hlupáka.
Však by to nebyl první případ v historii vědy. Např. v lednu 1611 napsal Galilei v dopise Juliánovi z Medici: „pokud se týče mne, na mně lpí a čím dále tím více bude lpět pověst - šířená knižními filozofy – člověka, který je poněkud hloupý.“
A v lednu 1935 napsal Robert Oppenheimer Franku Oppenheimerovi, že Einstein je completely cuckoo (úplný cvok).
Tak jsem si řekl, proč bych já, pouhý absolvent Fakulty Technické a Jaderné Fyziky ČVUT na penzi, nemohl úlohu toho hlupáka vzít na sebe, zvlášť když to moji kariéru ani výši penze nemůže ohrozit. Napsal jsem tedy článek, v němž ukazuji, jak se stala chyba „objevem“, poslal jsem ho do redakce Československého časopisu pro fyziku, který vydává Akademie věd ČR a od pana šéfredaktora jsem 22.9.2020 obdržel e-mail:
Vazeny pane inzenyre,
Dekujeme za vas clanek. Bohuzel jej nemuzeme publikovat. Rozhodl jsem se tyto kosmologicke rozepre nepublikovat, mam s tim velke problemy. Dekuji za pochopeni.
S pozdravem Jan Valenta.
Není těžké pochopit, že akademici, kteří 20 let vyznávají a dál šíří senzační, na mnoha sympoziích odsouhlasenou „všeobecně přijímanou pravdu“o zrychlené expanzi vesmíru a temné energii, navíc odměněnou Nobelovou cenou, nemohou připustit, aby v jejich časopise vycházely články, které by mohly v čtenářích vzbudit dojem, že by to pravda nemusela být. A když k tomu nedopatřením dojde, odskáče to šéfredaktor.
Abych nebyl nezdvořilý, odepsal jsem mu: Vážený pane vedoucí redaktore.
Pochopil jsem, protože člověk, když je mu 80 let, takové věci chápe. Dovolte mi ale, abych vás maličko poopravil. Nejedná se o příspěvek ke „kosmologickým rozepřím“, ale o kritiku způsobu zpracování dat, naměřených supernovám typu Ia. Kdybych byl tušil, že z publikování mého článku můžete mít „velké problémy“, tak bych ho dal rovnou na internet. A tak to udělám nyní, když o něj nestojíte, a to proto, že vědět o chybě a mlčet, je ještě větší chyba. Jen mi není jasné, proč na ni nepřišli už recenzenti článků, ve kterých roku 1998 a1999 budoucí laureáti Nobelovy ceny svůj „objev“ publikovali. Není k tomu třeba žádná velká věda, stačí použít rovnice z jejich přednášek a obvyklý způsob zpracování dat. Naměřená data jsou v tabulce 1, takže si každý může uvedené výpočty snadno zopakovat sám, aby si ověřil, kde je pravda.
S pozdravem Miloslav Kolínko
Ale pravda je také to, že ne všichni vědci považují model ΛCDM se zrychlenou expanzí, temnou hmotou a temnou energií, za správný. Např. Schmidt v nobelovském interview roku 2011 řekl: „Snažíme se zjistit, zda Einsteinova kosmologická konstanta – která by vysvětlovala zrychlování – je tou správnou myšlenkou, nebo ne. Zatím se nám to nepovedlo. Jestliže se nám však podaří ukázat, že je nesprávná, pak myslím, že budeme trochu lépe chápat, co vlastně za tím vším je...Ale fundamentální porozumění otázkám „Co je tou temno hmotou?“ a „Co je tou temnou energií?, nám stále chybí.“
Larsson, předseda Nobelova výboru pro fyziku, 2019: „Víme tedy, že ve vesmíru zcela převažuje temná hmota a temná energie, avšak jejich fyzikální původ zůstává zahalen tajemstvím.“
Peebles, laureát Nobelovy ceny za fyziku 2019, ve své nobelovské přednášce:
„...dnes je zřejmé, že něco takového, co funguje jako Λ, potřebujeme. Nepřestávám však doufat, že budou nalezena nějaká zpochybnění, která nám ukážou cestu k lepší a úplnější teorii.“